Tam, kde jsou děti, má být i pejsek. Tohoto pravidla jsme se drželi. První náš čtyřnohý člen rodiny byla fenka Lucka (dlouhosrstý jezevčík bez PP). Byl to mazlíček našich tehdy ještě malých dětí. Taková ta živá hračka pro potěšení. Jednoho dne se však zaběhla nebo jí snad někdo odvedl. Jisté je, že už jsme se s ní nikdy neshledali, ačkoli jsme po ní několik týdnů usilovně pátrali. Její místo později nahradila nádherná fenka anglického setra Sindy z Průhonické obory. Náš miláček s velkým „M“. Tolik psí lásky, věrnosti a oddanosti, to člověka stále dojímá a udivuje. Děti pomalu dospěly a Sindy v kruhu naší rodiny zestárla. Na jaře r. 2007 nás navždy opustila. Zůstalo jen velké prázdno. Začali jsme tedy řešit problém, jaký pejsek může nahradit naší Sindynku, která byla pro nás nenahraditelná. Jak by měl vlastně vypadat. Měl by být o něco menší než setr, ale zase o něco větší než jezevčík... Měl by být lovecký a neměl by být černobílý, aby nám nepřipomínal moc Sindy. Ale měl by mít ty krásné oči jako anglický setr. No prostě po všech pro i proti byla volba jasná. Bude to anglický kokršpaněl, zlatý, fenka a pokud možno co nejdříve. Co nejdříve, to se lehce řekne. Několik dní jsme seděli na internetu a nic. Až jednoho dne se nám podařilo otevřít stránky cocker.cz a tam na stanici Shanti Navaro zrovinka měli malé kokříky a dokonce jim zůstávala ještě jedna volná zlatá fenka. A když nám paní majitelka - Libuška Kolesíková ukázala na netu fotku, bylo rozhodnuto. Byla krásná, nádherná. Za tři hodiny jsme byli v Brně, abychom ji viděli ve skutečnosti.V přímém kontaktu byla ještě krásnější. Od té doby jsme se už nemohli dočkat, až si pro ni pojedeme. Pro malou Asii (Ejšu) jsme přijeli v prvním možném termínu ještě s dalšími budoucími majiteli. Hned mezi dveřmi na uvítanou k nám přiběhlo zlaté štěňátko, které si lehlo na zádíčka a vyžadovalo drbání. Samozřejmě že si nás takhle testovala naše Ejša. Po báječném dopoledni, které se protáhlo až do odpoledne, kdy jsme dostali spolu s ostatními očkovací průkazy a spousty dobrých rad, kdy si malí kokříci svým pachem značili nové pelíšky a předváděli se novým páníčkům, po takhle náročném dni zůstalo v námi přivezeném pelíšku spinkat jedno malé, zlaté nadělení - Ejša. A od tohoto okamžiku a tohoto dne to všechno začalo. Nový člen rodinyPo příjezdu malé Asie k nám domů se definitivně změnil život celé naší rodiny. Naši dospělí chlapci pochopili, že rodiče je konečně přestali vychovávat, protože jejich pozornost se soustředila na tu malou zlatou kuličku.Oba hoši tento fakt uvítali. Za tento obrat, snad k lepšímu, bychom chtěli poděkovat Libušce a Jirkovi Kolesíkovým. >> VÍCE FOTOGRAFIÍ ZDE << První výstavaV létě 2007 o dovolené, kterou jsme podřídili naší Ejšince, jsme vyrazili na jižní Moravu s tím, že navštívíme Kolesíkovi. Tam jsme slíbili, že se přijedeme podívat na výstavu psů v Brně. Doma pak nastalo dilema. Když pojedeme takovou dálku, tak se přece nebudeme jenom dívat. A tak jsme Ejšu přihlásili do třídy štěňat. Bylo to od nás tehdy kus drzosti. Vždyť jak se běhá v kruhu, jak vypadá výstavnické vodítko, jak se má stát ve výstavním postoji a že se pejsek musí ostříhat a upravit, to vše nám bylo naprosto cizí. Výstava byla pěkná, počasí nám přálo a kupodivu nás z kruhu ani nevyloučili. Vyběhali jsme si hodnocení nadějná a odcházeli s přesvědčením, že není všem dnům konec… Stříhání a další výstava v LetňanechNa výstavu v Brně jsme Ejše lehce amatérsky přistřihli packy. Když to Libuška viděla, protočila očka a začala na nás chrlit adresy salonů, kde nám našeho miláčka odborně upraví. Nakonec jsme se na první sestřih objednali k paní Ivaně Růžičkové (Marcato Line). Ta nám během dvou hodin udělala z našeho „lvíčka“ „princeznu“. Děkujeme. Výstava v Letňanech skončila hodnocením VN1 a skvělým posudkem. Pro zvětšení posudku klikněte. NairobiZ našeho miláčka se stává stále větší závisláček na lidech. Návraty páníčků z práce nebo dětí ze školy jsou provázeny dlouhým vítáním tj. vyskakováním, vrtěním proutku, olizováním a dlouhým mazlením, odchody pak smutným pohledem a nešťastným výrazem. Prostě Ejša potřebuje kamaráda. Stále častěji se vracíme na cocker.cz a vyhlížíme, kde by mohli mít ty malé kokří kuličky. Představa je jasná. Zlaťáčka už máme, černý je smutný a modrý není to pravé. Rozhodnuto. Bude černo-bílý nebo oranžovo-bílý. V té době ve stanici pana Petra Studeníka Black Petrs očekávali narození štěňátek od Cerie In Blue Black Petrs a Gaspara Izomera, krásného černo-bílého pejska. Když bude po taťkovi, je to přesně ono. Byly tu Velikonoce roku 2008 tj. 24.3. a naše Ejša slavila své první narozeniny. O pár dní později jsme se dověděli, že právě tento den přišla na svět právě tato psí miminka. Bylo rozhodnuto. Najednou nevadilo, že malí kokříci nejsou černo-bílí po taťkovi, ale modří po mamince. Vždyť jsou tak strašně krásní. Holčičky ve vrhu byly celkem tři - Nicol, Nathaly a Nairobi. Jméno jsme si mohli vybrat. Doma máme Asii, tak to musí být Nairobi. O devět týdnů později jsme si od paní chovatelky Darinky Rájové odváželi naší Nairu. Nový přírůstek do rodiny Ejša přivítala s takovou „mateřskou“ láskou, že si malá Naira ani nestačila všimnout, že byla odloučena od maminky a sourozenců. Od té doby jsou nerozlučná dvojka, která svým páníčkům dělá jen samou radost. Ejša a Naira: Zkoušky vlohRok 2008 jsme začali úspěchem Ejši na mezinárodní výstavě v Letňanech (22.3.) hodnocením výborná od anglické rozhodčí A. Hackett. Na obě pražské výstavy nás přišla podpořit i Alenka Krčmářová, panička Ejšina taťky Kima (Edgar Henry Dobkov). Kim má skvělé pracovní výsledky a Alenka bydlí jen kousek od nás. Netrvalo dlouho a my našli novou kamarádku. Kromě výstavních aktivit jsme se rozhodli vyzkoušet i ty pracovní. Hlavní poradkyní nám byla právě Alenka, za což jí moc děkujeme. Zkoušky vloh dopadly na výbornou, i když ve třetí ceně. Pro zvětšení klikněte. Kurz stříháníS příchodem malé Nairy vyvstal problém, jak řešit úpravu obou pejsků. Salon Oliver pořádal jednodenní kurz stříhání v Mladé Boleslavi, a tak jsme tam spolu s Kimem a Alenkou nemohli chybět. HonyZávěr roku 2008 a začátek roku 2009 byl ve znamení honů. Myslivci z Hrusic nás (Ejšu a Nairu) a Kimíka nechali hostovat na svých akcích, za což jim patří velké poděkování. Další byly bažantí hony na Konopišti, kde obzvlášť pěkně pracovali Kim a maličká Naira. První výstavy NairobiPrvní výstava, kde poprvé vyběhla do kruhu i Naira, se konala v Českých Budějovicích 27.9.2008. Zde si změřila síly se svými sestřičkami Nicol a Nathaly. Všechny tři dostaly hodnocení VN - velmi nadějná. Druhá prezentace v kruhu v Olomouci 10.1.2009 skončila opět úspěchem. V takové konkurenci Naiřino hodnocení V - výborná nás opravdu potěšilo. Děkujeme Lence Dorschnerové (ch. st. From Moonlight Valley), která nám oba pejsky moc pěkně upravila. pod OřechemToto naše snažení o spokojený a šťastný život našich kokřích holčiček nás dovedlo až k založení této chovatelské stanice. Všem budoucím majitelům našich štěňátek přejeme, aby jim i jejich kokřík dokázal přinést do života tolik radosti a pohody jako nám. |